Když se zeptáte pilotů, proč rádi létají, často vám odpoví, že každý
vzlet a každé přistání je jiné a že právě tato rozmanitost situací při
řízení je na létání přitahuje. Pokud chceme bezpečně a efektivně létat
na padácích, musíme si uvědomit, že pro nás platí totéž: každé přistání
je jiné a hraje při něm roli velké množství proměnných.
Z určitého hlediska je snadnější řídit malé letadlo než
padák, protože pilot může kdykoli přidat plyn a vrátit se do bezpečné
výšky. My takový luxus nemáme. Musíme se proto snažit porozumět všem
proměnným, které nás při letu ovlivňují. Většina lidí si všímá takových
samozřejmostí, jako je rychlost a směr větru. Mnozí však zapomínají na
stovky dalších proměnných, kterým jsme při každém seskoku vystaveni.
Dobrý a disciplinovaný parašutista však dokáže tyto proměnné rozpoznat
a pečlivě zvážit.
Typy proměnných
Proměnné lze rozdělit dvěma způsoby:
na mentální a fyzické;
podle toho, zda je můžeme či nemůžeme ovlivnit.
Mezi proměnné ovlivňující seskok a přistání může patřit
neznámé letiště s jinou nadmořskou výškou, první seskok s novým
vrchlíkem, 180stupňová zatáčka při přistání, otevření v malé výšce,
únava po cestování – a mohli bychom dlouho pokračovat. Zprávy o
nehodách mohou být zavádějící v tom, že obvykle uvádějí pouze fyzické
proměnné, a to ještě ty z nich, které nelze ovlivnit.
Příklady proměnných
Rychlost větru
Směr větru
Směr přistávání
Teplota
Překážky (pevné, pohyblivé)
Plocha vrchlíku
Typ vrchlíku
Celkový počet seskoků
Počet seskoků s daným padákem
Plán letu
Typ zatáček
Výška zatáček
Doba od posledního seskoku
Změna hmotnosti
Přídavná závaží
Přilba s kamerou
Nadmořská výška
Turbulence
Provoz ve vzduchu
Bod otevření
Dobrý či špatný bod výskoku
Ztráta výšky při zatáčkách
Veškeré zásahy do řízení
Kocovina
Únava
Osobní problémy
Stav brýlí či zorníku přilby
Prochladlé ruce
Špatně zkolabovaný slider
Domácí zvířata
Dobrý parašutista se snaží počet proměnných omezit.
Například první seskok v neznámém prostředí raději absolvuje sólo a
otevírá ve větší výšce, případně navíc využije samostatného náletu, aby
se vyhnul hustému provozu. Na zemi jej poznáte podle toho, že si
pečlivě připravuje plán letu, zkoumá orientační body a kontroluje směr
větru.
Plánování před seskokem
Při kurzech bezpečného letu od každého účastníka vyžadujeme, aby si před nástupem do letadla ujasnil minimálně čtyři věci:
místo přistání a konečného zastavení,
směr přistání,
plán letu,
okamžik poslední kontroly výškoměru.
Všechny tyto informace představují proměnné a současně
jsou ovlivňovány jinými proměnnými – další podmínkou je tedy
flexibilita. Na plánovaném místě může přistát skokan před vámi, změna
větru může obrátit směr přistávání, provoz ve vzduchu může změnit
naplánovanou trasu letu nebo vám výška nemusí umožnit plánovaný typ
přiblížení.
Když se poprvé pokusíte plánovat let s ohledem na tyto čtyři body, může
vám to připadat jako návrat k základnímu výcviku. Pokud se však budete
snažit dostat tyto čtyři proměnné pod kontrolu, vypracujete si cit pro
okolnosti, které jsou důležité pro bezpečné přistání. A co je ještě
důležitější, při každém seskoku budete mít osnovu pro učení.
Podmínkou pokroku je metodický přístup k řízení padáku. Parašutista, který nastupuje do letadla s plánem "přistanu někde na ploše proti větru",
se jen těžko může učit, získávat zkušenosti a dostávat proměnné pod
kontrolu. Každé přiblížení a přistání se podobá loterii. Pilot padáku
bez připraveného plánu těžko zjistí, jaký vliv měly různé proměnné na
jeho let, nezíská dobrou představu o výškách zatáček a jejich typech.
Přínos pro svalovou paměť a křivku učení proto zůstává omezený. Může
znát všechnu teorii na světě, ale prakticky se mnoho nenaučí.
Disciplinovaný skokan se naopak snaží doletět do
stanoveného bodu v určité výšce, usiluje o čisté přiblížení na přistání
a využívá orientační body pro určení směru přistání a bodu konečného
zastavení. Pokud přesto nepřistane tam, kde chtěl, dozví se aspoň, jak
jej ovlivnil vítr nebo o kolik musí příště změnit výšku poslední
zatáčky. Při každém seskoku tak získává informace o tom, proč se určité
věci staly nebo nestaly, a může se postupně zdokonalovat.
Slyším hlasy!
Každý z nás vede sám se sebou vnitřní rozhovor a dobří
piloti vědí, že je to ten nejlepší zdroj informací pro zdokonalování.
Každému bez ohledu na zkušenost či míru konzervativismu se může stát,
že udělá příliš nízkou zatáčku. Náš vnitřní hlas nás obvykle "seřve"
mnohem dřív než trenér nebo inspektor. Proč ho tedy neposloucháme?
Obvykle dokážeme rozpoznat, že jsme v nebezpečí – ne vždy však rozumíme
tomu, jak jsme se do něj dostali. Často strkáme hlavu do písku a
vnitřní hlasy ignorujeme. Mozek nám může říkat: "Ten padák se mi nelíbí", "Po včerejšku se cítím hrozně" nebo "Už jsme moc daleko na výskok".
Naslouchejte těmto hlasům, aniž byste jim dovolili, aby vedly k
zmatkům, nelogickým rozhodnutím a chybám. Zkuste se od nich učit a
používat je při důležitých rozhodnutích, jako třeba zda máte vůbec
skákat, zda máte správnou výstroj nebo zda jste spokojeni s podmínkami.
Existuje řada technik, jak dostat proměnné ovlivňující
bezpečné přistání pod kontrolu. Tyto postupy bývají vyučovány v kurzech
pilotáže padáků. Seznamte se s nimi a stanete se spolehlivějšími
piloty. Mějte na paměti, že na bezpečnost přistání má vliv všechno, co
se během seskoku stane – od výskoku až do závěrečného přiblížení.