Riche Drouillard, Dale Southard, přeložil Alexandr

Když jsem poprvé uviděl tuto pozici, byl jsem velmi překvapen. Zdálo se mi divné, že se může skokan dostat do takové zvláštní polohy při volném pádu. Ještě větší dojem na mne ale udělala rychlost, kterou tento parašutista (spoluautor článku) padal. Předehnal mne přes to, že jsem byl v poloze „delta“ (vlaštovka) uplně prohnutý. Tehdy jsem došel k přesvědčení, že poloha „chicken“ je rychlá a stabilní, hodí se jak na kratké vzdálenosti, tak při výskoku posledního člena ve formaci se 40 lidmi.

Poloha je dost jednoduchá a jednoduše se trénuje na zemi. Postavte se rovně, nohy dejte na šířku ramen. Prohněte horní čast těla jak to jen půjde, hrudník dopředu, ruce dolů a trochu vzad. V tomto prohnutí zakloňte hlavu dozadu a mírně přisedněte - vystrčte zadek. Budete vypadat docela divně, stejně jako na obrázku (proto také název “chicken dive”). V této poloze začínáte seskok - při volném pádu ruce a nohy dáte pod kolena a můžete je uvolnit a řídit pomocí ramen a polohy trupu.

A takhle je to rychlejší? A je to vůbec zapotřebí? Vždyt‘ už existují zaběhnuté a všeobecně přijaté metody divingu (typu “vlaštovky“). Přece nemůže tato bizarní poloha být efektivnější než tradiční, aerodynamicky dokonalé pozice.

Jestliže na této poloze něco je, tak je to to, že přes svoji podobu s nepovedenou vlaštovkou způsobuje rychlý, skoro vertikální pád. Myslíme si, že je to vyvoláno různou “orientací” horní a dolní části trupu. Trup je maximálně prohnut, což snižuje odpor vzduchu a zrychluje pád. Spodek trupu zároveň klade vzduchu odpor a snižuje rychlost pádu. Pokud otočíte tělo do polohy, kdy hlava se ocitne dole a nohy prakticky vertikálně nad ní, je frontální (čelní) odpor vzduchu nepatrný a část těla parašutisty se ocitne ve svém vlastním zastínění.

Když parašutista zaujme polohu chicken dive, začne téměř vertikálně klesat dolů. Tato poloha je ve své podstatě stabilní a prakticky nevyžaduje dodatečné úpravy úhlu klesání, jelikož nohy parašutisty se ocitly v zastínění. Díky poloze kolen a rukou je možno efektivně ovlivňovat směr letu. Pokud je zapotřebí upravovat úhel klesání, lze tak učinit pomocí rukou nebo stehen (větší/menší prohnutí). Otáčky kolem svislé osy těla parašutisty se dobře kontrolují pomocí polohy trupu. Směr letu lze měnit i otáčením ramen. Jakmile se parašutista přibližuje ke svému sektoru ve formaci, jednoduše změní polohu na deltu nebo polohu pro brždění.

Na rozdíl od chicken dive se delta provádí při natažených dolních končetinách. Dochází k většímu úhlu klesání a současně je větší frontální odpor vzduchu. Navíc při deltě dochází k větším horizontálním “přesunům”, což způsobuje přelet příslušného slotu ve formaci a sportovec je tak nucen měnit směr a začínat nové přiblížení. Zkušení parašutisté se s tímto faktem vypořádávají větším úhlem klesání. Zpravidla toho dosáhnou prohnutím těla v pase a současným natažením nohou. Toto je velmi efektivní technika a autor článku ji aktivně používal během několika let. Bohužel, tuto polohu je těžší provést, sportovec je nucen neustále provádět malé opravy, když balancuje (vyvažuje se) na hlavě. V plynulejší deltě dochází k již zmíněnému přeletu. Většina zkušených parašutistů považuje tuto polohu za přinejmenším náročnější.

Výhody:

Pro ty, kteří ještě nejsou zvyklí na „deltu“ a jiné složitější techniky, se může chicken dive stát nejvíce přijatelnou alternativou a používat se stejně, jako i jiné těžší polohy. Zdá se, že tato metoda umožňuje lehčeji ovládat směr, jednodušeji udržovat strmý úhel a transformovat polohu do brždění při přiletu ke formaci.

Ze své zkušenosti mohu říci, že má i jiné přednosti, které se stávají velmi důležité v dalších situacích. Chicken dive provedete rychleji než ostatní pozice, které vyžadují impuls nohama (což chce čas). Začnete v ní rychleji padat střemhlav, a to vám dává nevelkou, ale důležitou výhodu v honbě za AFF studentem na šesté úrovni.

Další výhodou je dohled. V chicken dive klesáte stromě dolů a dokonce i když úplně zakloníte hlavu, můžete sledovat cíl. Ze zkušenosti autora toto jiné druhy “pikování” neumožňují. Sklánět hlavu je nebezpečné a neefektivní. Neefektivní proto, že dochází ke ztrátě vizuálního kontaktu s cílem a v určitý moment je třeba hlavu zase zvednout a cíl si najít. A nebezpečné proto, že se zvyšuje riziko srážky s jiným parašutistou.

Konečně, chicken dive je v porovnání s jinými technikami více uvolněná. To umožňuje parašutistům koncentrovat se na směr letu a nedělat si starosti s udržováním potřebného úhlu letu střemhlav. Sportovec se cítí jistěji a klidněji a může se plně koncentrovat na seskok.

Jakmile jsem se naučil této technice, používám ji přibližně v 80% případů, když potřebuji padát střemhlav. Je rychlejší na krátkých vzdálenostech a dovoluje lépe vidět cíl na středních a větších vzdálenostech. To, co původně bylo myšleno jako vtipná parodie na nesmyslnou polohu, se obrátilo na techniku volného pádu, která zaujímá důležité místo v mém parašutistickém arzenálu.

Zkuste to. Nebudete vypadat tak komicky jako ten, koho jste předběhli.

Napište první komentář

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6
AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com
All right reserved