Autor: Michal Koníček, 27. 11. 2009 (7805x shlédnuto)
Po čtyřech letech jsem se zase vypravil do Izraele, abych s přáteli na dropzóně Sde Teiman vypil nějaké to pivo, dal pár skoků a zjistil, co je nového.
Novinek bylo docela dost. V zemi jsou pořád jen dvě dropzóny – Paradive, který leží u moře mezi Tel Avivem a Haifou a samozřejmě moje home dz Sde Teiman v Negevské poušti nedaleko Beer Sheva. Dech mi ale vyrazil nezájem o sportovní skokany a sportovní skákání vůbec.
Management Paradivu se rozhodl odprodat jednu ze dvou Cessen C-208 a záhy zjistil, že s jedním letadlem v podstatě není možné stihnout nic víc než tandemy a občas nějaké to aff. Tím se dropzóna pro sportovce prakticky uzavřela. Moji bývalí kolegové na jihu tak striktní nejsou, nicméně i jejich prioritou je komerce. Vzhledem k tomu, že dny jsou v Izraeli kratší než v Evropě a vzhledem k tomu, že letitý Twin Otter stoupe opravdu pomalu, dělá se za den obvykle 10–12 startů. Na sportovce moc místa nezbývá. Šance na otevření další dropzóny jsou zatím mizivé, takže izraelští skydiveři naskáčou většinou víc skoků v zahraničí než doma. Pokud máte pořád pocit, že to není tak zlé, snad vás přesvědčí cena letenky. Ta je 160 NIS, tedy asi 800 Kč a jen málokdy se skáče opravdu ze 4000 m. Podtrženo a sečteno, v Česku, s letenkou kolem 500 Kč a s nějakými 10 dropzónami si opravdu nemáme nač stěžovat. Jediné, co jsem svým izraelským přátelům mohl jen tiše závidět byl loňský demo jump z armádního Herculese, který se jim podařilo uskutečnit na Den Nezávislosti.
Jediná dvě letadla ze kterých si v současnosti v Izraeli můžete skočit- C-208 a DHC-6, samozřejmě pokud nejste v armádě
Během mého pobytu jsem bohužel nestihl navštívit Paradive, ale povedlo se mi prožít dva úžasné skakákací dny v Negevské poušti, na letišti, kde jsem pracoval v letech 2005–06. Profesionální úroveň tu k mému příjemnému překvapení šla výrazně nahoru, zřejmě hlavně proto, že chief instructor, rigger i většina instruktorů mají zkušenosti z amerických a australských dropzón. Létá pořád Twin Otter 4X-AHP, mimochodem jeden z nejstarších provozuschopných Otterů na světě. Ve snaze šetřit provozní cykly motorů, se letoun nastartuje ráno a vypne až večer. Během dne se vrtule stále nechávají točit na volnoběh, přestože pauzy mezi výsadkami jsou často 15 i 20 minut dlouhé... Také výraz „slepená výsadka“ tu má úplně jiný význam než v Příbrami. Může to znamenat cokoliv od 2 do 20 minut.
Tandemy jsou všude stejná sranda. Celkově mi ale pořád přijde profesionální úroveň v Česku vyšší... i když jak kde :-)
Po dvou fun jumpech s kamarády za mnou přišel chief instruktor, neboli můj bývalý šéf Roy a zeptal se mě, jestli bych měl chuť o dovolené pracovat a pomoct jim zvládnout nával pasažérů a aff studentů. Protože se před časem na Sde Teiman přestaly používat tandemy typu Racer a dropzóna přešla na Sigmy, bez váhání jsem kývl a od té doby byl v každé výsadce. Skákání ve třicetistupňovém horku, bez rukavic a v tričku, jsem si opravdu užíval a den rychle plynul. S kámoši jsem se stylově rozloučil, když jsem na poslední chvíli doběhl Twin Ottera a vmáčkl se do sun setu, který proběhl ve formě tracking divu nad pásem pouště mezi dropzónou a vojenskou základnou.
Těsně po sun setu a těsně před prvním pivem
Z tohohle krasavce kluci skákali loni. Nevyšlo to úplně podle jejich představ.
Jeden z nich při přistání zranil jednoho z diváků. Letadlo je to ale nádherný.
fotky:
Katka Koníčková
Yogev Pinhas
Shai Vaknin
Komentáře (2)
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..
Po čtyřech letech jsem se zase vypravil do Izraele, abych s přáteli na dropzóně Sde Teiman vypil nějaké to pivo, dal pár skoků a zjistil, co je nového.
Komentáře (2)
